Déšť

19. března 2013 v 19:32 | Ell-Amaterasu-Dei |  Short stories
Vydala jsem se do mé oblíbené kavárny. Měla jsem schůzku. Ale ne rande. Vstoupila jsem dovnitř, zasedla ke stolku pro dva. Přišla obsluha.
"Ještě si nic nedám," odmítla jsem ji a čekala. Do kavárny vstoupil kluk s tak světlými vlasy, že byly skoro bílé. Rozhlédl se po kavárně. Někoho hledal. Mě. Konečně mě našel a zamířil ke mně.
"Ahoj," zářivě se usmál.
"Čau," oplatila jsem mu úsměv a pokynula mu k židli. Posadil se a vyhlédl oknem ven. Vybrala jsem místo s výhledem ven, protože ráda pozoruji désť. A dnes pršelo. A hodně. Tak, že většina lidí zůstala raději doma, než aby lezla ven do lijáku. Ale našlo se pár lidí, kteří se přes désť ven odvážili.
Znovu přišla obsluha.
"Co si dáš?" usmál se na mě.


"Hmm..." podívala jsem se na nabídku, "cappuccino, prosím."
"Mně taky," řekl si. Číšnice odešla.
"Takže..." začala jsem.
"Takže?" usmál se a nadzvedl obočí. Super. Jsem mu pro smích.
"Asi bych se tě teď měla zeptat na pár..." zarazila jsem se. Smál se. Potichu, ale ano.
"Co je tu k smíchu?" zamračila jsem se.
"Ale nic, jen tvá snaha být odtažitá, slušná a tak," smál se dál. Protočila jsem oči.
"Jsem puberťák jako ty," řekl.
"No to..."
"Prostě se budeme jen tak bavit, ano?" usmál se tím jeho způsobem.
"Dobře," souhlasila jsem a ulevilo se mi. Tak trochu jsem si myslela, že bude stejně nafoukaný jako v knížce, ale nebyl.
"Nebo to uděláme tak, jako že jsem tě pozval na rande," řekl a už to nebyla otázka. Střelil po mně významným pohledem.
"Uh... Tak teda dobře," souhlasila jsem i podruhé. Číšnice nám přinesla cappuccina a zase odešla.
"To je děs, co? Ten déšť," řekl a zahleděl se ven.
"Mně se déšť líbí. Připadá mi takový... měnící se, nestálý a... a mokrý," poznamenala jsem a stejně jako on jsem se zahleděla ven.
"Mokrý," tiše se zasmál, "ale ano, déšť je krásný... Sice je po něm bláto, ale to vůbec nevadí..." zasněně se usmál, jako by na něco vzpomínal. Chytila jsem ho za ruku, kterou měl položenou na stole. Nic neřekl, nepodíval se na mě, ale stiskl ji. Tiše jsme seděli a dívali se ven, na déšť. Byli jsme na jedné vlně.
"Víš, když jsem s tebou, nepřipadám si jako jeden z těch zlých," zamumlal najednou, "připadám si lepší. Jako kdybych byl lepší člověk." Podívala jsem se na něj. Do jeho očí. Pořád se díval ven, ale věděla jsem, že mě periferním viděním vídí. Konečně se i on podíval do mých očí. Nahl se přes stolek, nepřestával se mi dívat do očí a pomalu mě políbil. Jemně mě líbal. Zavřela jsem oči a nechala se unášet myšlenkami na déšť na něho.
Z ničeho nic se odtáhl. Usmíval se, ale tak nějak podivně.
"Co se stalo?" zeptala jsem se udiveně.
"Vlastně nic..." řekl, "musím jít," vstal.
"Počkej," řekla jsem a pořád ho držela za ruku, "a co..."
"Příště," usmál se, pustil mou ruku, dal mi rychlou pusu a utekl do našeho milovaného deště. Chtěla jsem doufat, ale tak nějak jsem věděla, že žádné příště nebude...
Sbalila jsem se a odešla do deště.
A na stolku pro dva s výhledem ven na déšť zůstaly dvě nedopitá cappuccina.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Celene Celene | Web | 20. března 2013 v 15:25 | Reagovat

ahojky, spustila jsem první předkolo Turnaje tří kouzelníků ;-)

http://ctyrysestry.blog.cz/1303/kdo-dostane-moznost-stat-se-sampionem-turnaje-tri-kouzelniku-skupina-c

2 Unknown Michelle Unknown Michelle | Web | 20. března 2013 v 15:54 | Reagovat

Och, úžasný Eli :) To se fakt stalo? :D

3 Ell Amaterasu Ell Amaterasu | Web | 20. března 2013 v 18:27 | Reagovat

[1]: Ahoy, děkuju za upozornění :)
[2]: Eh, díky :) Ne, nestalo :D Aspoň mně ne :D

4 Sára Sbs Sára Sbs | E-mail | Web | 21. března 2013 v 12:18 | Reagovat

Moc krásné :-)

5 Ell Amaterasu Ell Amaterasu | Web | 21. března 2013 v 18:44 | Reagovat

[4]: Děkuju :)

6 Katee Katee | Web | 2. září 2013 v 14:19 | Reagovat

Moc hezké, krásně píšeš :)

7 Birute Birute | 10. září 2013 v 22:39 | Reagovat

Je to moc povedená momentka. Vlastně ani nepotřebuju vědět, ze které knížky vypravěččin protějšek pochází. To krátké setkání mezi protagonisty funguje, i když neznám kontext.
Atmosféra deštivého dne je tu dobře popsaná. Dokážu si tu kavárnu s dešťovými kapkami sjíždějícími po okenním skle živě představit.

8 a2l a2l | E-mail | Web | 18. ledna 2015 v 17:20 | Reagovat

A kdo zaplatil za to kapučíno? o.O Ne, jen fór... Moc krásně zachyceno, zvláště to polemizování nad deštěm. Když ten kluk řekl: "Sice je po něm (dešti) bláto, ale to vůbec nevadí..." tak nějak mi to nasvěcovalo fakt, že je ve skutečnosti hajzlík a jenom to hraje. Protože déšť byl vskutku krásný (ten moment, kdy ji políbil), ale potom bylo bláto (deprese z odmítnutí, z podrazu).
Moc pěkná práce :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Ikonky:


Přidej se! >>>

Fan of:

House of Night by P.C. Cast & Kristin CastFallen by Lauren Kate
The Vampire Diaries by L.J. SmithHercule Poirot by Agatha Christie
Wings by Aprilynne PikeUnearthly by Cynthia Hand
Hex Hall by Rachel HawkinsHarry Potter by J.K. Rowling
The Chronicles of Narnia by C.S. LewisInheritance by Christopher PaoliniFirelight by Sophie JordonParanormalcy by Kiersten White

Teams:

House of Night by P.C. Cast & Kristin CastUnearthly by Cynthia HandThe Vampire Diaries by L.J. Smith
Fallen World by Megan CreweFirelight by Sophie JordonWings by Aprilynne Pike